Proč lidé sází a podstupují riziko? Vše je to o psychologii

Jestli chcete být skutečně profesionálním sázkařem s výsledky či chcete o světě sázení vědět trochu víc, sami si položte otázku – proč sázím? Proč bych sázel? Pokud budete skutečně hloubat, odpověď vás možná překvapí.

1. Touha zlepšit svou finanční situaci

Dle australské studie provedené na Novém Zélandu je hlavním důvodem sázení nepohodlná finanční situace sázejícího. Avšak je nutné si uvědomit, že nepohodlná situace není nijak objektivně definovaná, ale vychází na základě subjektivního vnímání sázejícího při porovnávání se se svým okolím.

Mnoho lidí velmi špatně odhaduje svou ekonomickou situaci. Přece jen existují obory zabývající se znalectvím a tvorbou posudku hodnoty majetku. Řada sázejících proto sází, jelikož chtějí zlepšit svou "špatnou" životní situaci a řadě z nich se to povede. Avšak rozdíl mezi úspěšným a neúspěšným sázkařem je v přístupu k sázení.

2. Relax a zábava

Úspěšní sázkaři přistupují k hazardu jako k zábavě. Pro řadu sázejících je kurzové sázení způsob, jak ještě více projevit svou fanouškovskou povahu. Přece jen,  tím nejvyšším znakem důvěry fanouška ve sportovce či sportovní tým, je sázka na ně. Fanoušci sázejí, protože věří, že vyhrají stejně jako jejich idol.

Jestli chce být tedy někdo úspěšnějším sázkařem, musí začít sázet s dobrou náladou a celou tu adrenalinovou jízdu si začít pořádně užívat. Díky změně tohoto přístupu se sázkaři stávají objektivnějšími, lépe dokáži posoudit rizika, možnosti výhry i případné komplikace.

3. Seberealizace

Ne úplně každému se podaří dostat do bodu, kdy se pro něj sázení stane i způsobem obživy, ale jde to! Řada z nás se snaží do tohoto bodu dostat, a proto sází. Avšak nejedná se o úplně lehkou cestu. Profesionální sázkař musí mít kromě daného sportu nastudované i sázkařské techniky. Mimo to je nutné se pravidelně účastnit diskuzí na fórech, studovat tipy ostatních sázkařů a psát i své vlastní. Proč a kde sázíte, musíte umět obhájit.

Neúspěšní sázkaři si myslí, že ti úspěšní mají pouze hromadu štěstí a ano, štěstí zde hraje velkou roli. Avšak naše zkušenosti, vědomosti a celková participace ve světě sázení má svůj nemalý podíl na výhře. Každopádně někdo se jako profesionální sázkař vidí a způsob téhle obživy ho vnitřně naplňuje. Sázení nevidí jako snadnou cestu k penězům, ale jako způsob seberealizace v tomto životním stylu. Proto do toho jde.

4. Okruh přátel

Jak už to bývá zvykem, jsme takoví, jací jsou lidé okolo nás. Mnoho sázkařů nezačne se sázením z vlastního popudu, ale častokrát se k němu dostanou skrze kamarády. Každý z nás přijímá nové zkušenosti jinak a dokáže přijít s novými strategiemi. Toho lze v partě využít.

Kolektivní nebo týmové sázení je častým jevem, ale nelze jednoduše říci, zda se jedná o něco špatného či dobrého. Ne vždy týmové sázení může být ku prospěchu, obzvlášť když dojde na půjčování si mezi kamarády, aby bylo na sázky.

5. Povolání zahrnující hazard

Naprosté minimum, ale přece jen existují, se k sázení dostane čistě z profesních důvodů. Celý kolos sázení musí být obstaráván mnoha odborníky na patřičných místech, a jestli chce někdo radit, psát či pracovat v tomto odvětví, přičemž nikdy nesázel, neví o čem to je. S velkou pravděpodobností pak nemusí být zcela efektivním "zaměstnancem" pro tohle odvětví.

Na druhou stranu řada dlouholetých sázkařů může v tomto businessu najít své uplatnění. Mnoholeté sázkařské zkušenosti, obzvlášť doplněné i o znalosti sázkařských technik, otvírájí dveře k profesnímu uplatnění. Je jedno jestli jde o prodej tiketů na pokladně, zajišťování herních prostor či práce profi tipaře, redaktora a komentátora. Sázkařské zkušenosti lze uplatnit ve světe hazardu všude.

Jak zvýšit své šance na výhru?

Jednoduše, vzdělaním se. Učit se, studovat, vyvíjet nové strategie, zkoušet to jinak. Měnit svůj přístup k celé věci a nebát se překonat společenské stigma a hovořit o tom i s ostatními. Ze začátku by si hlavně měl každý začínající sázkař uvědomit, že sázení není postaveno na racionálním zhodnocení celé situace, k tomu se sázkař musí dopracovat.

Sázení je velmi emocionální záležitostí, ve které hraje roli řada faktorů. Jedním z mnoha faktorů, na který se musíme soustředit je tzv. poměr očekávané hodnoty vs. prospěšnost.

Očekávané hodnota X prospěšnost

Tato proměnná jasně hovoří o tom, že očekávaná hodnota neboli zisk ne vždy musí plně reflektovat prospěšnost, kterou při dané sázce (koupi) získáme. Pro lepší vysvětlení příkladu si zkusme představit pustý ostrov. Na tomto ostrově jsou dva lidé a 100 mincí - 50 hnědých, 50 žlutých. Osoba A má 50 hnědých a osoba B 50 žlutých. V rámci své vlastní domluvy provedou obchod 10 hnědých za 10 žlutých.

Jediný důvod, proč k obchodu dojde, je fakt, že oba účastníci obchodu věří, že přijdou o méně a dostanou víc. Avšak mince mají stejnou hodnotu a reálně nikdo nic nezíská. U sázení je to podobné. Sázející (kupující) má dojem, že mu sázka něco víc přinese. Jinak řečeno, má očekávanou hodnotu. Ve výsledku ale třeba vsadí na kurz 1.20. Obětuje 1000 Kč pro možný zisk 200 korun. Úkolem profi sázkaře je umět zhodnotit tento poměr skutečné prospěšnosti od očekávané hodnoty. A to není pouze jediný faktor.

Princip možnosti a jistoty důsledků

S tímto principem je seznámeno pouze malé procento sázejících.  Přitom se jedná o záležitost, která nás dokáže doslova nakopnout k racionalizaci sázky. Ve své podstatě jde o fakt, že řada sázejících nevyvozuje nebo spíše nepočítá se všemi možnými důsledky zápasu, sázky, šancí apod. Na druhou stranu s některými důsledky zase počítá až moc.

Příkladem tohoto principu může být subjektivní zkreslování šancí na výhru favorita nebo outsidera. Přece jen už se mnohdy stalo, že absolutní outsider s nulovou šanci na výhru vyhrál, nebo že zkušený favorit skončil na posledních pozicích. Mnoho sázkařů až moc přeceňuje pravděpodobnost nepravděpodobných událostí a naopak za nepravděpodobné považují něco, co se stane zcela jistě. Proč k tomu dochází?

Dochází k tomu většinou na základě vystupování jednotlivých sportovců, medializace (medializační zkreslení), davových sympatií apod. Při sázení je proto vždy nutné prověřit i ty nejméně pravděpodobné výstupy celého utkání/závodu/soutěže.

Efekt jezera Wobegon

Přílišná sebedůvěra neboli efekt jezera Wobegon je dalším celkem neznámým, ale podstatným faktorem. Původ vzniku zde nemá smysl rozebírat, podstatné je, že se jedná o mentální stimul, jenž nás vede k iracionálnímu rozhodování. "Daný sportovec ještě ani jednou v kariéře neprohrál, členové jeho sportovního klubu taktéž ne, zápas je na domácí půdě, kde se ještě neprohrál. Není možné, že by došlo k prohře."

Jedná se o přílišnou sebedůvěru komunity sázkařů, ale i profi tipařů a sportovních poradců. Tato přílišná sebedůvěra se projevuje na mnoha frontách. Někdy si známý tipař hodně věří a o svém tipu nepochybuje, naopak již zkušený sázkař věří svému instinktu. To vše v nás vzbuzuje dojem správnosti naši sázkařské volby a následně vede k vyššímu riziku prohry.

Nakolik jsou všichni možní poradci, sportovci či my sami úspěšní, o to více je nutné si dávat pozor a vše brát s rezervou.

Mohlo by vás zajímat

Filmy o sázení

Kurzové sázení i z vašeho mobilu. Jak na to?

Hrací automaty zdarma i pro ženy

Moneymanagment a proč jej jako sázkař mít